Textíky

Milý Ježíšku.

V dnešní době se míchají starobylé tradice a moderní doba. Nejlepším příkladem, tohoto souboje, jsou Vánoce. Podle tradic bychom měli prožít vánoční svátky v klidu a kruhu svých nejbližších. Avšak mnohdy tomu tak není. Dospělí jsou samý shon, práce, nervozita... Je naší chybou, že se vánoční svátky změnily ve svátky pološílených lidí, kteří se honí po ulicích a obchodech.

Strašákem každé hospodyňky je předvánoční úklid. Z reklam lze sice usuzovat, že zakoupením vhodného saponátu se byt uklidí víceméně sám, ale nenechme se mýlit (rozeberme si slovo reklama, když se na toto slůvko důkladně zadíváme, zjistíme, že obsahuje slovo KLAM, a to reklama většinou dělá, klame). Někdy mám dokonce pocit, že některé hospodyňky schválně celý rok neuklízí, aby toho o Vánocích měly co nejvíce.

Na tváři mi spolehlivě vykouzlí úsměv, když je venku - 10°C a já vidím, jak se žena vyklání z okna dokořán a jen v tenoučkém tričku umývá okna. Je to tak kouzelné.

Vánoční dárky povětšinou nakupujeme v supermarketech, protože v nich najdeme takřka všechno - i prošlé zboží. Lidé před sebou tlačí vrchovatě naložené vozíky a místo po ostatních lidech se dívají po regálech se zbožím a kupují hromady masa, bedny alkoholu, sušenek a sladkostí, laciné boty, ponožky, ručníky, povlečení, kabelky, CD, DVD, plyšové hračky, televize, počítačové hry, atd., atd., takže to vypadá, že na Štědrý den přijde apokalypsa.

I já jsem zavítala do tohoto království slev - alespoň takto to propagují v reklamách. Hned u vchodu kolem mne doslova proletí postarší paní, s hůlkou v ruce. Jak je vidět, hůlku má spíše na prorážení cesty davem lidí, než na podpírání.

Když procházím kolem prázdného regálu, vidím u něj pár rozčilených lidí, od kterých uslyším spršku nadávek, protože propagované zboží došlo. A to dnes nemělo pršet. Zděšena davy lidí, kteří se div nepoperou o sadu čajů Pickwick (za pouhých 70 korun!!! To si nesmí nechat ujít, je to jedinečná příležitost!!) raději odcházím domů, do toho všeho zmatku zpívá líbezným hláskem dětský sbor:

„Jak jsi krásné, neviňátko, vprostřed bídy, nebožátko...
A co mi ti nuzní dáme, darovat ti co nemáme...
My ti zadumáme, písně zazpíváme...”

Samozřejmě i ty koledy si můžeme koupit...

Doufám, že už chápeš, proč tento dopis píši. Současné Vánoce se opravdu dají popsat několika slovy. Nákupy, úklid, pečení cukroví, přejídání se a následné funění u stromečku. Že Vánoce zaručeně skončily, poznáme tak, že v obchodech místo koled zase hrají techno.

Ahoj, Tvoje Denisa.