Obyčejný týden pracovníka systémové podpory

Den první - pondělí:

09:05 Příchod do práce. Káva, čtení novin.

09:20 Volala účtárna, prý se nemůžou připojit k serveru Accounting. Sáhl jsem po šanonu a poskytl jim standartní odpověď č. 112: „Hmm, ale mně to funguje.” Blekotal jsem ještě chvíli, a pak jim poradil, aby zkusili rebootovat a přilogovat se znovu. Mezitím jsem z úpéesky odpojil kávovar (kafe už stejně docházelo) a připojil zpátky kabel od serveru Accounting. Účtárna volala za chvíli znovu, že je všechno v pořádku. Přece jen není nad spokojeného uživatele.

10:20 Ta kráva z marketingu si stěžovala, že jí nefunguje modem. Zamumlal jsem, že jí předám našeho specialistu na komunikace a přepojil jsem hovor do údržbářského kamrlíku. Ta moderní kancelářská technika dokáže skutečně ušetřit spoustu práce!

10:50 Zastavil se u mě šéf. Množí se prý stížnosti na kvalitu uživatelské podpory. Zeptal jsem se, kdo si stěžuje - samozřejmě marketing. Šéf řekl, že to bude řešit, oznámil, že zbytek dne už nebude, a odešel hrát squash.

11:05 To pondělí mě vždycky zmáhá. Zapsal jsem do knihy „Odchod za účelem nákupu disket” a vypadl jsem do města.

16:20 Příchod z nákupu disket. Podíval jsem se na záznamník, byl prázdný. Asi to bylo tím, že jsem zapomněl zapojit telefon. Napravil jsem to a doplnil záznamy v deníku.

16:25 Odchod.

Den druhý - úterý:

09:10 Zase se u mě zastavil šéf a znovu chtěl probírat stížnost té krávy z marketingu. Ukázal jsem mu nový screensaver Hot Amanda, který jsem minulý týden stáhl z internetu. Šéfovi se moc líbil - chtěl po mně kopii. Dal jsem mu disketu a zeptal se ho, jak se budou ty stížnosti řešit. Odpověděl, že bude asi nutné přijmout dalšího pracovníka, protože já už sám na všechno nestačím.

09:50 Dorazil jsem do osmé úrovně Doomu.

10:25 Volal odborný poradce výrobního náměstka. Chtěl vědět, jak se maluje v Excelu graf. Řekl jsem mu, že na tak speciální úkoly máme odborného poradce, a přepojil jsem hovor do kamrlíku údržbářů. Ještě, že máme ty moderní telefony!

11:00 Přišel údržbář. Říkal, že mu pořád volají nějací lidé a ptají se na podivné věci. Řekl jsem, že ho zaškolím, když za mě hodinku posedí u telefonu. Souhlasil.

11:05 Odchod na oběd.

14:00 Návrat z oběda. Údržbář poctivě seděl u telefonu. Říkal, že pořád zvonil telefon, a proto všechna volání přesměroval do kantýny. Ten chlap je fakt dobrej!

14:10 Začal jsem údržbáře (jmenuje se Franta) učit Doom. Byl učenlivý, a už za pár hodin mě dokázal sejmout. Začal jsem tušit, že tenhle chlapík má před sebou budoucnost.

16:00 Fandovi končila směna, a tak jsme skončili i školení o Doomu. Mně zbývala ještě hodina. Přemítal jsem, co mám dělat, a vzpomněl jsem si na server Accounting ze včerejška. Zkusil jsem tedy několikrát za sebou stisknout hlavní vypínač, abych ověřil, jestli funguje. Vypínač fungoval bez problému, horší to bylo s úpéeskou a se serverem.

16:30 Odchod.

Den třetí - středa:

8:30 Šéf dodržel slovo a přivedl nového člověka na technickou podporu. Nějaký Milan. Ukázal jsem mu tedy místnost se servery, switch a posadil jsem mu na stůl počítač. Sice trochu protestoval, že dostal jen PC-XT, ale ujistil jsem ho, že na Windows mu černobílý displej úplně stačí.

9:00 Milanův počítač skončil bootování. Milan se hned začal zajímat, jak se připojí k síti. Zřídil jsem mu tedy uživatelské jméno. Nastavil jsem minimální délku hesla na 64 znaků, ať si chlapec taky trochu užije.

9:15 Volali z účtárny, že potřebují zřídit uživatelské jméno pro nějakou novou pracovnici. Odpověděl jsem, že k tomu potřebuji speciální formulář podepsaný vedoucím oddělení, všemi ostatními vedoucími pracovníky, skladníkem a ředitelem. Trochu se divili, ale mně už to bylo jedno, protože jsem zavěsil.

10:05 Volala nějaká Lenka z účtárny, že prý potřebuje heslo na síť. Po hlasu vypadala na devatenáct až dvacet. Zeptal jsem se jí tedy na jméno, příjmení, datum narození, rodinný stav a adresu. Odhad se potvrdil - devatenáct a svobodná. Řekl jsem jí tedy, že jí večer heslo doručím osobně domů.

11:05 Milan konečně rozchodil svoje ikstéčko a začal se shánět po nějaké práci. Poslal jsem ho pro cigára - jen ať se mladej zaučuje.

11:20 Milan přinesl cigára. Ukázal jsem mu manuál k systému AS/400 a posadil ho k telefonu, ať si vyzkouší i praxi. Odchod na oběd.

16:00 Návrat z oběda. Milan se evidentně zhroutil - asi tři hodiny se prý marně pokoušel rozchodit server Accounting. Vynadal jsem mu a poslal jsem ho pro další cigára. Pak jsem znovu připojil k serveru ethernetový kabel. Obraz na televizi se sice trochu zhoršil, ale práce má koneckonců přednost.

16:10 Sekretářka z personálního chtěla vědět, jak se spouští kontrola pravopisu. Poradil jsem jí klávesovou zkratku Ctrl-Alt-Del. Poděkovala a zavěsila.

16:30 Na záchodě jsem nachytal Milana, jak pročítá noviny s inzeráty nabízejícími zaměstnání. Pomyslel jsem si, že se den vcelku vydařil, a odešel jsem domů.

Den čtvrtý - čtvrtek:

8:30 Znovu se objevil šéf. To sem chce chodit každé ráno? Vždyť si ani nestačím přečíst noviny! Tentokrát naštěstí přinesl dobrou zprávu. Milan prý vzkázal, že už do práce nepřijde. Řekl jsem, že dneska je fakt těžké sehnat člověka, který za něco stojí. To tak, dělit se o tohle teplé místečko ještě s někým jiným!

8:55 Volal kdosi z logistiky, že prý nemůže rozchodit české fonty. Zeptal jsem ho, jaký čip má na videokartě. Nevěděl. Seřval jsem ho tedy, ať si nejdřív zjistí základní informace o svém počítači, a pak ať mi znovu zavolá.

9:15 Znovu volal ten z logistiky. Dozvěděl se, že čipy na videokartě nemají s fonty nic společného. Odpověděl jsem mu, že jsem se taky neptal na videokartu, ale na grafickou kartu. Omluvil se, řekl, že to zjistí, a zavěsil.

9:30 Volali z ekonomického, že se jim na fakturách objevují místo čárek a háčků přehlásky. Byl to už druhý případ s fonty v jednom dni, takže jsem jim slíbil, že s tím něco udělám. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodl, že změním centrálně všechny šablony dokumentů. Nastavil jsem bílé písmo na bílém pozadí - pro jistotu jsem ještě změnil standartní font na Wingdings.

10:00 Uprostřed deváté úrovně Doomu se u mě zastavil Fanda a zeptal se, jestli bych nezašel na oběd. Představil jsem si, kolik mě ještě čeká pitomých dotazů na fonty, a šel jsem s ním.

Den pátý - pátek:

8:00 Návrat z oběda.

8:25 Nějaký nešťastník z plánovacího volal, že zapomněl heslo, a žádal o radu. Poradil jsem mu tedy, aby použil speciální proceduru pro obnovu hesla - FDISK. Nešťastník poděkoval a zavěsil. Pane Bože, i tihle lidé mají volební právo?

8:35 Zase volal ten z plánovacího. Problém s heslem byl vyřešen, zato se objevil jiný - při bootování mu systém hlásil „Error accessing Drive 0”. Řekl jsem mu, že to je hardwarový problém a že potřebuje nový počítač.

9:15 Malér, ten nešťastník, kterého jsem včera v Doomu sejmul na šesté úrovni, byl šéf. Vtrhl ke mně rozlícený do kanceláře a nereagoval ani na můj nový screensaver Obsession. Od pondělka mám padáka.

10:00 Dělám to, co předevčírem Milan, tj. prohledávám inzeráty s nabídkou zaměstnání a na pár vybraných zkouším volat. V přestávkách mezi telefonáty provádím úpravu maker - přidávám příkaz DeleteDocument. Bez dobré systémové podpory se prostě žádná firma neobejde.

11:15 Sehnal jsem nové místo. Je to dokonce stejná funkce, jakou jsem měl tady, a to u jedné softwarové firmy, která loni uvedla na trh nový operační systém. Posílám tedy do sítě na rozloučenou Červa a balím si hrníček na kafe. Nashle!