Nastavení Odeslat text na: E-mail -| Vodafone | O2 | T-Mobile | Slovensko

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Jméno příjemce:

E-mail příjemce: (!)

Předmět: (!)

Nadpis: skrýt

Text:

**Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno - i poslala jsem svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: „Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit,” a šla jsem si po svém. Sedl do auta, odjel a za 15 minut telefon: „Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?” Místo lístku s nákupem - velkým jako kráva, mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat.** Velmi mě pobavil, když mi „ukradl” ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: „Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Vždyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?” **Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, netuším.** Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu: „Jitka má kyblíček.” Pro nás ženský je samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterým má dcera oblečení. Není to poklad? **On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba: „Šlehačku neměli.” „Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtů?” „Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku ne! A nedělej ze mě blbce!”** Vrcholným kouskem bylo „Kup mi vložky”. Napsala jsem mu na lístek: „Libresse, oranžový obal, na kterém mají vpravo dole 5 hvězdiček a z toho 3 budou plné a 2 vpravo jen obrysy.” Jenže! V té době se zrovna u těchhle vložek měnil obal, skoro stejný, jen těch hvězdiček tam najednou udělali místo 5 jen 4. No a byl v prd... Volal mi z Delvity, vztekal se u regálu do telefonu na celé kolo, ať mu řeknu „přesný název těch vložek” - ale ten já si samozřejmě nepamatuju, tak jsem ho požádala, ať mi přečte ty názvy. A tak začal nahlas do telefonu slabikovat: „Libresse Ultra Fit and Slim, Libresse...” Já už nevím, co přinesl, ale myslím, že zákazníci i prodavačky v Delvitě měli tehdy docela veselé odpoledne. A říkal, že už mi nikdy vložky kupovat nepůjde. **Můj muž jen tak mimochodem povídá: „Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou!” Já na to: „No to teda nemáme.” On: „No to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkón, aby doschlo!” Ano, prádlo bylo suché - protože nepovolil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkón!** Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: „No co, stejně se budou prát...” Můj muž jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicioner na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy), prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka...” Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky, banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všechno do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme, kam patří. Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: „Fuj, co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace...” No zkrátka, mlsný jak pes a už neví, co by sežral. Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky... Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme ji a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se, jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku. **Muž jel výjimečně do práce autem, stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny, najednou vidí, jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí, tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce, vzpomněl si, že jel autem a auto nikde, tak volal na policii, že mu ukradli auto... a policajti říkali: „Tak to jste byl vy, kdo nechal auto na křižovatce?”** Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: „Třeba nějakou masku na obličej.” Ráno před odjezdem mě budí: „Prosím tě, jaký máš číslo obličeje?” **Včera jsem koupila chlebové placky Pita. Dala jsem je do zásobníku na chleba a když můj muž opět prolézal, kde by co zbaštil, přišel za mnou s těmi plackami a ptá se: „Je tohle k jídlu?” No a já, právě v dobré náladě mu říkám: „Ne, to je nový toaletní papír.” A on odpověděl: „Tak proč to je mezi chlebem?”** On je silně pod pantoflem, ale jednou za čas se vzepře a uteče do hospody, a když už je venku, tak chlastá do rána. Při jednom takovém výletě dorazil k ránu k jejich peneláku totálně na mol, vyšlapal schody (nemají výtah) a protože se nemohl strefit klíčem do zámku začal bouchat na dveře a zuřivě zvonit na ženu a při tom ječel: „Ty vole, neštvi mě a pusť mě domů, Andreo, otevři!” Takhle tam řval a bouchal hodnou chvíli, v tom přilítla manželka z vyššího patra, jednu mu flákla a táhla ho domů... **Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: „Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?” Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka: „Teď když děti nespí?”** (!)

Vzkaz:

Šablona:

Napište prosím číslicemi: devět šest sedm (!)

» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby

Textíky

Odeslání textu 17983 na e-mail